Antiarytmika

Jak antiarytmika působí?

Srdce normálně bije v pravidelném rytmu, který je řízen elektrickými impulsy. Tyto impulzy vycházejí ze sinusového uzlu, přirozeného kardiostimulátoru srdce, a šíří se do síní a komor prostřednictvím převodního systému. Tímto způsobem je krev účinně přečerpávána tělem.

Při arytmii je tento rytmus narušen, a to buď proto, že sinusový uzel nefunguje správně, nebo proto, že vznikají další impulsy, nebo proto, že jsou impulsy blokovány. To může způsobit, že srdce bije příliš rychle (tachykardie), příliš pomalu (bradykardie) nebo nepravidelně (extrasystoly, fibrilace síní).

Antiarytmika jsou léky, které zasahují do elektrických pochodů v srdci a tím normalizují nebo stabilizují rytmus. Existují různé třídy antiarytmik, které se rozlišují podle mechanismu účinku a cílové skupiny. Mezi nejdůležitější patří

• Třída I: blokátory sodíkových kanálů. Zpomalují vedení vzruchu v srdci a prodlužují refrakterní periodu, tj. dobu, po kterou srdce nereaguje na nový impulz. Používají se především u komorových arytmií. Příkladem jsou lidokain, mexiletin a chinidin.
• Třída II: betablokátory. Potlačují účinek adrenalinu a noradrenalinu na srdce a snižují tak srdeční frekvenci a krevní tlak. Používají se především u supraventrikulárních arytmií, tj. těch, které se vyskytují v síních. Příkladem jsou atenolol, metoprolol a propranolol.
• Třída III: Blokátory draslíkových kanálů. Prodlužují trvání akčního potenciálu, tj. dobu, po kterou je srdce vzrušeno, a tím zabraňují vzniku nových impulzů. Používají se především při fibrilaci síní. Příkladem jsou amiodaron, sotalol a dronedaron.
• Třída IV: blokátory kalciových kanálů. Zpomalují vedení v AV uzlu, který přenáší impulzy ze síní do komor, a tím snižují komorovou frekvenci. Používají se především u supraventrikulární tachykardie. Příkladem jsou verapamil a diltiazem.

Kdy se antiarytmika používají?

Rozhodnutí, zda je třeba psa s arytmií léčit, závisí na různých faktorech, jako je typ a závažnost arytmie, přítomnost příznaků nebo doprovodných onemocnění a riziko komplikací. Ne každá arytmie musí být léčena, některé jsou neškodné nebo dokonce fyziologické, tj. pro psa normální.

Nejčastějšími příznaky arytmie jsou

• Slabost
• únava
• dušnost
• kašel
• mdloby
• modré sliznice
• srdeční šelest
• Nepravidelný puls

Pokud váš pes vykazuje jeden nebo více z těchto příznaků, měli byste ho rozhodně vzít k veterináři, který může stanovit přesnou diagnózu. Ten provede klinické vyšetření a pořídí elektrokardiogram (EKG), který zaznamenává elektrickou aktivitu srdce. Někdy jsou ke zjištění příčiny arytmie nutná i další vyšetření, jako je rentgen, ultrazvuk nebo krevní test.

Léčba antiarytmiky se obvykle doporučuje pouze v případě, že je arytmie symptomatická nebo zvyšuje riziko závažných komplikací. Cílem je normalizovat nebo alespoň stabilizovat srdeční rytmus, zmírnit příznaky a zlepšit kvalitu a délku života psa.

Jaké jsou vedlejší účinky antiarytmik?

Jako každý lék mohou mít i antiarytmika vedlejší účinky, které se mohou lišit v závislosti na účinné látce, dávkování a individuální citlivosti psa. Nejčastější jsou

• Gastrointestinální potíže, jako je nevolnost, zvracení, průjem nebo ztráta chuti k jídlu.
• poruchy nervového systému, jako je ospalost, třes, ataxie nebo záchvaty.
• kardiovaskulární poruchy, jako je hypotenze, bradykardie nebo srdeční blokáda
• kožní reakce, jako je svědění, vyrážka nebo vypadávání vlasů
• Poškození jater nebo ledvin
• změny krevního obrazu, jako je anémie, trombocytopenie nebo leukopenie

Abyste minimalizovali riziko nežádoucích účinků, je důležité, abyste přesně dodržovali pokyny svého veterinárního lékaře a dodržovali předepsanou dávku a interval podávání. Měli byste také svého psa pravidelně kontrolovat, abyste zjistili účinnost a snášenlivost léčby. Pokud u svého psa zaznamenáte jakékoliv nežádoucí účinky, měli byste ho okamžitě vzít k veterináři a neměnit ani nepřerušovat léčbu bez povolení.